Vybavení na cestu II.

V tomto článku chci popsat základní vybavení - oblečení. V dalších článcích popíši ostatní vybavení - nástroje, tipy a triky na snížení nákladů, vychytávky, které se mi během cesty osvědčily apod. 

Boty

Po batohu druhá nejdůležitější věc. Poku nebudete mít vhodné boty, koledujete si o pořádné puchýře. Vyrobit si krvavé puchýře a pak s nimi cestovat v horku nebo dešti několik hodin denně není nic příjemného. Může se dokonce stát, že se vám do rozedřených puchýřů dostane infekce a tím pravděpodobně skončí vaše camino. Takže je dobré věnovat výběru bot náležitou péči. Existuje jedno jednoduché, ale zásadní pravidlo:

Nikdy nevyrážejte na camino v nových botách!!!

Pokud si před odjezdem koupíte nové boty a rovnou v nich vyrazíte na camino, je téměř jisté, že si vyrobíte puchýře. Pokud si chcete koupit nové boty, je dobré v nich chodit denně alespoň měsíc nebo dva předem, aby se boty tzv. "vyšláply". Boty se postupně vytvarují podle vaší nohy a stylu chůze a případné puchýře se stihnou zahojit. Navíc máte dost času si boty "vyzkoušet na nečisto" a v případě, že zjistíte, že "to není ono", máte možnost koupit nebo vyzkoušet jiné boty. Pokud se vám tohle stane na caminu, je prakticky jediná možnost jak to řešit - jít a koupit nové boty, díky čemuž jste donuceni je "vyšlapávat" rovnou "za chodu" a tím si mnohdy značně "oddělat" nohy. Pokud nohám nebudete věnovat patřičnou péči, tak se může stát, že si je "odděláte" a tím skončí vaše camino.
Jiná situace nastává, když už máte nějaké "vyšlápnuté", osvědčené boty a nemusíte tudíž kupovat nové. V tomto případě se vše značně zjednodušší. 

Zde uvádím pár jednoduchých pravidel pro boty:

• Pokud možno, berte si již otestované, "vyšláplé" boty, se kterými jste už byli na nějakém delším treku.
   
• Boty by neměly být příliš "vyšláplé" či spíše "rozšmachťané", protože pak nedrží pevně nohu, díky čemuž se noha moc "kvrdlá" a tím se mnohem více namáhá kotník, pata a achylova pata. To může vést až k tomu, že večer prostě nebudete moci chodit (vlastní zkušenost).
   
• Boty by neměly být sešlapány ke straně. Většina lidí nedošlapuje rovně, ale spíše ke straně, což má za následek obroušení podrážky buď směrem k vnitřní nebo vnější straně. Z takových bot pak bolí nohy v oblasti chodidla a může to vést k trvalému poškození nohy.
   
• Boty by neměly mít prošláplou patu. Někdo (jako třeba já) má tvrdý došlap na patu, takže když má nekvalitní boty, za nějakou dobu prošlápne do zadní části boty dolík a díky tomu pak noha došlapuje křivě a nepřirozeně, což má opět za následek bolest nohy.
   
• Je lepší vzít si pevnější boty. Lépe v nich drží noha a je více chráněna v terénu. Trasy nevedou vždy po chodníku nebo pěšině, občas jdete i kamenitým nebo lestnatým terénem, kde není problém "štrejchnout" kotníkem o kámen nebo kořen a způsobit si zbytečnou bolest.
   
• Je lepší vzít si kotníkové boty než obyčejné nízké. Opět z důvodu lepší stability a ochrany nohy v terénu.
   
• Vhodné jsou boty z moderních materiálů jako je Goretex a pod. Goretexové boty jsou lehké, pevné a opravu v nich noha dýchá a tolik se nepotí. Navíc jsou Goretextové boty odolné proti vodě (i když po celodenní chůzi v dešti do nich stejně nateče, ale ne tolik a tak rychle jako do běžných bot). Není nutné lpět pouze na Goretexu. Různí výrobci mají své vlastní membránové sytémy, které jsou také dobré.
   
• Pevná podrážka. V tomto případě se jedná o vysoce individuální záležitost. Většina "trekařů" preferuje pevnou a tvrdou podrážku, ale mě třeba moc nevyhovuje, protože mě pak bolí kolena (kvůli tvrdému došlapu). V tom případě je dobré podívat se, zda boty mají antišokovou úpravu podrážky, která více tlumí nárazy při došlapu. Více vám poradí v kterékoliv outdoorové prodejně, protože většina prodavačů jsou zároveň "trekaři", takže mají hodně praktických zkušeností.
   
• Nové boty si kupujte o cca 1.5 čísla větší, určitě ne "akorát". Noha se během chůze mění, někdy trochu oteče, někdy se povolí klenba na chodidle - výsledkem všech je, že se noha trochu zvětší a když nemá rezervu, tak prostě začne tlačit.
   
• Počítejte s tím, že se může stát, že boty během camina prostě "spotřebujete" - jinými slovy je po caminu vyhodíte. Může se to stát díky tomu, že po několika stovkách km je prostě "ušoupete" nebo "vyšmachťáte" tak, že už dále nepůjdou nosit. Další důvod je jednoduchý. Když boty denně nosíte v horku nebo dešti, tak prostě můžou začít smrdět tak, že už se toho smradu nezbavíte a budte je muset vyhodit (to se mi stalo při prvním caminu - při druhém se mi je povedlo zachránit). Takže netruchlete nad zničenými botami :-)

Výše popsané tipy jsou jen orientační, každý by se měl řídit především vlastním úsudkem a zkušenostmi. Potkal jsem lidi, kteří šli celou trasu v sandálech nebo keckách. Jeden kamarád z Mexika šel camino (cca 330 km) v barefoot botách (to jsou speciální boty s tenkou podrážkou, kdy máte pocit, že jdete na boso). Někdo doporučuje vzít si s sebou ještě náhradní boty pro případ, že by se vám boty rozbily. Myslím, že to je zbytečné, protože nejdete nikam do pustých míst a pokud by k tomu přeci jen došlo, je lepší si koupit někde ve městě nové (i za cenu toho, že nebudou "vyšláplé") než se tahat s náhradními botami několik týdnů. Podobné je to se sandály. Asi se hodí pro cestování v létě, kdy jsou velká horka, ale osobně si neumím představit, že bych šel několik set km v sandálech. Myslím, že je lepší pevná obuv, která zároveň chrání nohu.

Pantofle

Jsou důležité. Zde jsou čtyři důvody, proč si vzít pantofle:

• Po celodenním pochodu si vaše nohy rády odpočinou v pohodlné domácí obuvi. Je nanejvýš příjemné, když přijdete na ubytovnu, dáte si horkou sprchu a přezujete se do pohodlných pantoflí. Je důležité o nohy pečovat a dopřát jim čas na odpočinek a regeneraci.
   
• V ubytovnách se musíte přezouvat - není dovoleno chodit po ubytovně v botách, ve kterých jste přišli z venku - hlavně kvůli čistotě. Když jdete celý den v dešti a bahně, tak večer ty boty vypadají děsivě. Navíc, když zabahněné boty uschnou, tak z nich uschlé bláto nahodile odpadává při každém kroku. Když tohle udělá třeba 20 lidí, tak ta ubytovna bude vypadat jako pískoviště - o to nemluvím třeba o vyšlápnutém lejně.
   
• Možnost vzít si je jako přezůvky do sprchy - pokud máte nějaké gumové nebo plastové pantofle typu "žabky" můžete si je brát do sprchy při sprchování. Většina koupelen na ubytovnách jsou v dobrém stavu, ale může se stát, že narazíte na výjimku. Někdo se také může prostě jen štítit jít po někom do sprchy a v tom případě se hodí pantofle.
   
• Usušení bot - ryze praktická věc. Pokud jdete celý den v dešti nebo spadnete do vody nebo vás málem spláchne vlna z moře (tak jako mě), když okouníte příliš blízko (jednou za čas totiž přichází větší vlna než ostatní a ta vás pak může nečekaně spláchnout). Ať tak nebo tak, výsledkem budou mokré boty. Po příchodu na ubytovnu si je pak potřebujete usušit a pokud nechcete zbytek dne běhat po ubytovně naboso, budete potřebovat pantofle.

Koupil jsem si ty nejlevnější pěnové pantofle u Vietnamců asi za 65 Kč. Chtěl jsem klasické pantofle i za cenu toho, že nebudou "koupací". Bylo pro mě důležité, aby byly skladné a lehké. Někomu mohou vyhovovat "žabky", ale mě u nich vadí, že se musí prostrkovat proužek mezi palec a ukazováček na noze. Je to nepraktické, když máte ponožky. Pantofle typu Crocs nejsou vhodné vůbec. Sice se s nimi můžete dobře sprchovat, ale jsou velké, neskladné a těžké.

Ponožky

Ponožky by měly mít jednu hlavní vlastnost - měly by dobře sát. Vhodné materiály jsou bavlna, merino, bambusová vlákna. Pokud má někdo více potivé nohy, není vhodné používat ponožky ze syntetických materiálů jako je polyester apod. Při celodenním pochodu se nohy hodně zpotí a je pak nepříjmené, když máte pocit, že vám v ponožkách "plavou". Osobně se mi osvědčily ponožky z bambusových vláken. Tato vlákna mají antibakteriální účinky - prostě to znamená, že ponožky méně smrdí. Zkoušel jsem to, jak dlouho ponožky opravdu vydrží nesmrdět. Po čtyřech dnech začínaly lehce zapáchat, dále jsem už neměl odvahu experimentovat. Takže mohu říct, že bambusouvá vlákna jsou OK. Merino asi také, ale to jsem nezkoušel.

Kalhoty

Osvědčily se mi kalhoty s odepínacíma nohavicema, postranními kapsami na ruce a stehenními kapsami. Materiál jsem na konec zvolil syntetický a to kvůli váze a kvůli tomu, že rychle schne. U kalhot se můžete rozhodovat pro mezi dvěmi variantami:

• První varianta jsou nepromokavé kalhoty. Mají výhodu, že vás ochrání v dešti, ale jsou těžší, pomaleji schnou a většinou se nevyrábějí s odepínacími nohavicemi a nemají tolik kapes. Mě osobně nevyhovovalo, že jsem v nich měl pocit jako že jsem oblečený v igelitu a pařím se.
   
• Druhá varianta jsou sice promokavé kalhoty, ale rychloschnoucí. Sice v nich zmoknete, ale zase rychle uschnete. Výhodou je, že jsou prodyšné a lehké a dají se sehnat v provedení s odepínacími nohavicemi a s kapsami.

Podařilo se mi sehnat v Decathlonu kalhoty asi za 600 Kč, které měly odepínací nohavice pod koleny, stehenní kapsy i kapsy na ruce (pokud si koupíte kalhoty s odepínacími nohavicemi nad koleny, tak nemají stehnní kapsy a když je trochu chladněji, tak je vám v takto vyrobených kraťasech zima). Byly z materiálu podobnému "šusťáku" a měli provedení "ripstop" tj. jsou odolnější proti protržení. Oproti klasickým plátěným kalhotám byly cca o 250 g lehčí a svůj účel splnily výborně. Když jsem byl na prvním caminu, měl jsem plátěné kalhoty, ve kterých když jsem zmokl, tak schly půl dne až den v závislosti na počasí. Když jsem na druhém caminu zmokl v těchto syntetických kalhotech, byly cca do hodiny suché. Když máte kalhoty s odepínacími nohavicemi, ušetříte navíc další cené dekagramy za kraťasy. Je trochu složitější sehnat kalhoty, které mají odepínací nohavice pod koleny, stehenní kapsy, kapsy na ruce a jsou cenově přijatelné, ale rozhodně se vyplatí chvíli hledat. V jiných prodejnách mi nabízeli kalhoty v cenách 2 000 - 4 000 Kč, ale nakonec perfektně posloužily kalhoty za 600 Kč z Decathlonu. Výhody tohoto typu kalhot jsou:

• Rychle schnou.
   
• Jsou lehké.
   
• Hned tak se neprošoupou.
   
• Netrhají se.
   
• Stehenní kapsy využijete na různé drobnosti, které máte po ruce během cesty (třeba si do nich dáte sušenky, které můžete ujídat za pochodu :-))
   
• Kapsy na ruce se hodí třeba např. na ruce :-), když vás po několikahodinovém pochodu už nebaví, jak se vám ruce "bimbají" podél těla nebo třeba na mobil, aby jste pokaždé, když si chcete udělat fotku (což znamená každou chvíli -:)) nemuseli sundavat batoh a hledat mobil.
   
• Odepínací nohavice - na caminu se dost často mění počasí, takže se stane, že vyrazíte za teplého slunečného počasí, ale odpoledne se ochladí nebo obráceně. Takže je pohodlnější odepnout nohavice a pokračovat v kaťasech nebo v případě ochlazení nohavice připnout, než se celý převlíkat někde na silnici. Navíc, když si odepnete nohavice, tak se vám zvýší váha batohu nepatrně než když si převléknete kalhoty a ty dáte do batohu. Kalhoty váží něco kolem 300 - 600 g. Půl kila navíc v batohu je už dost znát.

Pásek

Ke kalhotám se hodí pásek. Prakticky stačí jakýkoliv, důležité je, aby nebyl příliš tvrdý a netlačil. Také je důležité, aby neměl příliš velkou přezku, protože až si nasadíte batoh s bederním pásem, bude vás ta přezka tlačit nebo občas nepříjemně "kousne", když se vám kus břicha dostane mezi bederák a přezku. Dle mého názoru jsou vhodnější pásky textilní nebo nylonové než kožené. Když kůže zmokne, má tendenci tvrdnout a praskat. Na Ebay jsem našel vojenské taktické nylonové pásky za cca 200 Kč, které se mi velmi osvědčily. Obrovskou výhodou je přezka, která se zapíná pouhým zacvaknutím podobně jako bezpečnostní pásy u auta. Drobnou nevýhodou je, že když chcete pásek navléknout do poutek, musíte nejprve vyvléknout levou přezku a pak teprve pásek navléknout do kalhot a na závěr opět navléknout levou přezku. Pásek je nastavitelný na každý pas.

Legíny (kamaše, jégry, elasťáky, podvlíkačky, tepláky)

Ačkoliv se to na první pohled může zdát divné na co by se mohly hodit, využití je pestré. Je dobré si vzít s sebou nějaké takové tenké a lehké elasťáky nebo fitness tepláky a to z několika důvodů:

• Můžete v nich spát - to je hlavní důvod. Záleží na období, kdy na camino jdete. Moje první camino jsem šel v listopadu a vracel jsem se v prosinci, takže některé noci byly chladné a to tak, že ráno byla jinovatka. A v ubytovnách většinou netopí a nebo si můžete zatopit, ale za příplatek. Spaní v tenkých teplácích je příjemné a chrání před lezavým chladem.
   
• Hodí se na převlečení, když přijdete z trasy na ubytovnu. Je to prostě pohodlné, když se můžete po celodenním pochodu umýt a převléknout se do pohodlných tepláků. Ne vždy přijdete večer, většinou dorazíte kolem 16. hod. takže máte dost času na odpočinek a relax a v pohodlných teplácích se relaxuje lépe.
   
• Pokud by jste šli na camino v zimních měsících, tepláky se hodí jako druhá vrstva pod kalhoty. Pokud je přes den chladno, tak příjemně zahřejí.
   
• Nouzový převlek. Je třeba počítat s tím, že na caminu alespoň jednou zmoknete a pokud příjdete na ubytovnu a máte mokré kalhoty, suché tepláky na převlečení se víc než hodí (tedy pokud vám zároveň nenaprší do batohu ...)

Spodní prádlo

Zde vyloženě závisí na vkusu a stylu každého jedince. Vhodnější je spíše přiléhavé prádlo s jemnými švy, aby nikde nedřelo. Tvrdé švy jsou nejčastěji zdrojem různých odřenin, které pak působí nepohodlí během cesty. Pokud nemá někdo rád přiléhavé oblečení, lze použít např. různé druhy trenek, ale pak se může stát, že dojde k odřeninám, nejčastěji na vnitřní straně stehen nebo v tříslech nebo kolem intimních partií. Je to nepříjemné, ale není to tragédie - dá se to vyřešit vhodnou mastičkou.

Plavky

Plavky jsou dobré na plavání :-). Při prvním caminu jsem cestoval s Josém (chozé), který byl z Mexika a i když byl konec listopadu, měl s sebou plavky. Přislo mi to trochu divné na co plavky v listopadu, ale jen do chvíle, než jsme dorazili do města Lugo, kde nějakým záhadným způsobem našel balneo lázně a šel si lebedit do léčivého bazénku. Na příští camino už jsem si plavky také vzal i když jsme šli v září. Bylo krásné a teplé počasí, tak jsme si řekli, že když je tak krásně, půjdeme se vykoupat do oceánu. Sice nám bylo trochu divné, proč se v takovém horku nikdo nekoupe a proč ti, co jsou ve vodě mají neoprény, ale statečně jsme se převlékli a vydali se k moři. Při první vlně jsme to pochopili. Voda byla tak ledová, že jsme měli okamžitě křeče v nohou. Nicméně jsme to překonali a trochu si zaplavali.

Trička

Stačí mít několik triček s krátkým rukávem a jedno s dlouhým. Bohatě staší 3-4 trička s krátkým rukávem a jedno s dlouhým. Trička s krátkým rukávem nosíte běžně přes den a tričko s dlouhým se používá podobně jako tepláky - na spaní, na převlečení a pro případ chladného počasí jako další vrstva pod oblečení. Mohou to být tzv. funční trika nebo trika z Merina nebo z bambusových vláken. Bavlněná trika nejsou moc vhodná, protože neodvádějí pot a pomalu schnou. Každé má své výhody a nevýhody:

• Funkční trika - dobře odvádí pot, rychle schnou. Jsou ale dražší na pořízení - většinou se ceny pohybují kolem 1000 Kč, takže když potřebujete tři, tak hned naskočí náklady. Pro někoho může být nevýhodou, že trika musí být obtažená, tj. těsně přiléhající na tělo, aby dobře fungovala. Nevím jak jsou na tom funkční trika s antibakteriální úpravou, netestoval jsem.
   
• Merino (ovčí vlna) trika - říká se, že jsou výborná a mají skvělé antibakteriální účinky (takže po prvním zpocení nezačnete hned smrdět). Jejich nevýhodou je vyšší pořizovací cena cca 800 - 1500 Kč. Další hlavní nevýhodou je, že určitému malému procentu lidí může být materiál Merino nepříjemný. Projevuje se to tak, že triko při lehkém zpocení začne "kousat" a to dost nepříjemně. Zjistil jsem, že patřím do tohoto malého procenta lidí, takže Merino není pro mě. Je vhodné si tričko někde vyzkoušet, udělat pár rychlých pohybu a chvíli počkat, jestli nezačne "kousat".
   
• Bambusová trika - asi nejvhodnější kompromis. Na caminu jsem sice žádné neměl, ale později jsem si je koupil a mohu říct, že jsou velmi příjemná. Navíc také rychleji schnou a mají antibakteriální účinky.
   
• Syntetická trika - když jsem hledal vhodná trička, zahlédl jsem v Decathlonu nějaká tenká, lehká trička značky Queshua ze syntetického materiálu za cenu 100 Kč/ks. Řekl jsem si, že udělám pokus za stovku a jedno si koupím a otestuji. Byl jsem více než mile překvapen. I přesto, že bylo syntetické (100% polyester), neměl jsem v něm pocit, že "plavu" v potu jako to bývalo u starých dederonových či silonových košil. Navíc triko bylo velmi lehké, tak jsem si nakoupil další tři trika. Během treku se trička osvědčila a byl jsem s nimi nadmíru spokojen.
   
• Bavlněná trička - pokud není zbytí, tak je lze použít, ale mají spíše samé nevýhody - jsou těžká, špatně odvádějí pot a dlouho schnou a celkem rychle začnou smrdět. Takže se hodí spíš jako nouzovka.

Mikina

Používal jsem obyčejnou fleecovou (flísovou) mikinu, kterou jsem našel v šatníku. Při prvním caminu jsem měl trochu tlustší mikinu (opravdu se hodila, když jsme šli v horách) a při druhém caminu jsem měl tenčí mikinu. Nepředpokládal jsem, že koncem září bude už taková zima, že by mi mikina nestačila. Asi by se hodily více funkční nebo nějaké podobné lepší materiály, ale pro obě camina mi stačila obyčejná fleecová. Mikinu můžeme použít jako další vrstvu pod bundu, když je venku chladněji nebo podobně jako tepláky na převlečení do pohodlného oblečení po příchodu na ubytovnu nebo také jako polštář pod hlavu nebo prostě jako suché oblečení, když zmokneme (nesmíme samozřejmě zmoknout v té mikině :-)). Ono totiž nemusíte ani zmoknout, ale po celodenním pochodu jste propocení, že jste mokří jako by jste zmokli ... Také je dobré, aby mikina byla zapínací až ke krku, aby v případě chladnějšího počasí nahradila šálu a chránila vám tak krk před prochladnutím. Někdy se může stát, že je takové divné počasí, kdy na bundu je horko a na tričko zima - pak se dá jít krásně právě v mikině.

Bunda

Určitě bych doporučoval nějakou outdoorovou nepromokavou bundu. Počítejte s tím, že i když je outdoorová a nepromokavá, tak stejně po několika hodinách v dešti promokne. A je jedno jestli se chlubí tím, že je odolná proti vodnímu sloupci 5000 mm nebo 7000 mm. Každopádně nepromokavá bunda je fajn na různé přeháňky, ale na celodenní déšť to není. Proto je lepší mít s sebou ještě pláštěnku. Měl jsem s sebou dvouvrstvou bundu, která měla uvnitř přidělanou mikinu, která se dala v případě potřeby odepnout a nosit samostatně. Takže pokud máte nějakou takovou bundu, bude se určitě hodit. Samozřejmě by měla mít bunda kapucu, která vás bude chránit nejen proti dešti, ale třeba proti větru (v horách to občas fouká a u moře téměř pořád).

Čepice

Ačkoliv se to může zdát divné, podobně jako s plavkami, je čepice důležitou součástí výbavy. Stačí co nejobyčejnější čepice typu "šprcka". Neměla by mít různé "činčarády" jako jsou bambule a různé šňůrky či jiné ozdoby - to akorát překáží a zabírá místo v batohu. Důležité je, aby dobře přiléhala a byla dostatečně velká, aby pohodlně zakryla uši a část krku. V severním Španělsku se dost často mění počasí, takže můžete vyjít ráno za slunečného počasí, ale během pár hodin se může ochladit a začít foukat vítr. Hlavně záleží na období, ve kterém na camino jdete. Každopádně čepice se mi hodila při obou caminech (jedno jsem šel v listopadu a druhé v září). Také se může hodit v úsecích, kdy jdete podél moře - tam to fouká téměř pořád a celkem studeně.

Rukavice

Pokud nejdete zrovně v zimě tj. prosinec - březen, tak nejsou zapotření. Pokud je někdo zimomřivější, tak se mu možná budou hodit. Daleko více se využijí fitness rukavice s ustřiženými prsty - ty popíšu v článku o výbavě.

Pláštěnka

Pokud nejdete zrovna v letních měsících, je nanejvýš vhodné vzít si pláštěnku. Doporučuji nespoléhat se na nepromokavé outdoorové oblečení. Všechno oblečení, které mělo být nepromokavé mi po nějakém čase v dešti promoklo (i když bylo čerstvě naimpregnované). Nepromoková bunda vydrží třeba hodinu v průměrném dešti, ale když jdete celý den, tak prostě promokne. Stejné je to s botami i kalhotami. Pokud by jste chtěli opravdu nepromokavé oblečení, tak už to musí být bundy a kalhoty pro námořníky -:). Zkoušel jsem na sebe nepromokavé kalhoty, ale byly mi nepříjemné, protože jsem měl pocit, že jsem zabalený v igelitu - ne celodenní pochod by to nebylo vhodné. V severním španělsku se počasí mění celkem rychle, takže se může stát, že ráno vyjdete ve slunečném počasí a po obědě zmoknete. Pokud máte jen bundu a na zádech nesete batoh, tak bunda promokne ryhleji v místech, kde se tře s batohem. Na první camino jsem vyrazil jen s věcmi, které jsem na rychlo posbíral doma - takže jsem šel s deštníkem - nedoporučuji. Je neskladný, při cestě vám zabere jednu ruku (takže nemůžete jít s holemi) a když fouká vítr (jako že na horách fouká), tak má deštník tendence různě se "kvrdlat" a obracet naruby. Takže to dopadlo tak, že po několika dnech se deštník rozbil a tak jsem několikrát promokl. Navíc když nemáte zrovna nějaký větší deštník, tak to vyjde akorát tak, že voda stékající z okrajů deštníku vám teče přesně na batoh, takže večer máte vše v batohu mokré ...
Proto je lepší si vzít pláštěnku. Igelit je prostě jistota. Jsou různé druhy pláštěnek:

Poncho (čte se pončo) obyčejné - zjednodušeně řečeno, je to kosočtverec s dírou uprostřed, který se přehodí přes tělo a dírou se prostrčí hlava. Poncho je asi nejvýhodnější. Jediná nevýhoda by mohla být, že při nošení spodní část "plandá". Drobnou nevýhodou je, že se většinou pod toto poncho nevejde batoh, takže ho musíte mít nasazený přes poncho a tak vám na něj prší. Pokud je batoh nepromokavý, může to vydržet, ale většinou lidem vadí to, že promoknou popruhy batohu. Vzkhledem k tomu, že jsou polstrované, tak špatně schnou a tudíž je máte druhý den mokré a studící. Navíc se může stát, že poku máte popruhy batohu delší dobu mokré, začnou vevnitř plesnivět a pak i smrdět.
 

• Poncho s hrbem - je stejné jako obyčejné poncho, ale má na zádech ještě velkou kapsu, která vypadá jako velbloudí hrb. Tato kapsa je užitečná vychytávka, když chcete pod ponchem nosit batoh. Poncho lépe zakryje celé tělo a lépe sedí.
   
• Kabátová pláštěnka - klasická pláštenka v provední kabátu. Někomu může více vyhovovat, ale nejde pod ní shovat batoh.
   
• Igelitová pláštěnka - je to kompromis. Většinou je ve tvaru kabátu, provedení z tenkého igelitu. Výhodnou je zanedbatelná hmotnost, nevýhodou, že moc nevydrží a snadno se roztrhá. 

Pláštěnek je celá řada. Při prvním caminu mi dal kamarád José (čti chozé) pěknou poncho pláštěnku (když viděl jak po ztrátě deštníku moknu), která je vyrobena ze zpevněného igelitu, takže je lehká a celkem dost vydrží. Dobrý výběr pláštěnek mají v outdoorových prodejnách, ceny se pohybují cca od 500 - 2000 Kč. Poncha, která jsem popisoval stála kolem 1200 Kč.