Trocha teorie - jazyk

Než se vydáte na cestu je dobré znát trochu teorie, aby jste si ušetřili zbytečná nedorozumění či komplikace. V následujících odstavcích se pokusím vysvětlit některá základní slovíčka a fráze. Cizí slova budu používat v originálním znění a významu a nebudu je přepisovat do češtiny např. credencial – nebudu používat počeštělý tvar kredenciál – stejně tak pro anglické výrazy.

Překvapivou skutečností je, že většina Španělů, které na Caminu potkáte, neumí anglicky. Dokonce se mi stalo, že i v turistickém centru nebo na informacích neuměli anglicky. Proto je dobré naučit se pár základních španělských slovíček nebo frází – zbytek doplníte rukama a nohama. Samozřejmě pokud umíte anglicky, je to velké plus, protože na cestě potkáváte lidi z celého světa, kteří většinou anglicky umí. Mluvil jsem s Korejci, Angličany, Němci, Mexičany, Nizozemci, Francouzi a Italy a díky angličtině jsme si alespoň trochu popovídali. Předpokládal jsem, že když je poutní cesta do Santiaga tak známá, budou lidé podél ní umět anglicky, když je tam takový pohyb poutníků – neuměli. Nicméně to není důvod k panice a rezignaci, protože při mé první cestě do Španělska v roce 2000 jsem uměl španělsky jen pozdravit a poděkovat a z reklamy na čokoládovou tyčinku Kinder Bueno jsem odvodil, že „bueno“ bude nejspíš znamenat „dobrý“ … a anglicky jsem uměl dost bídně. S takovouto „výbavou“ jsem dokázal ve Španělsku fungovat 5 týdnů. Chci tím říci, že jazyková bariéra rozhodně není důvodem k rezignaci a vzdání se poutě do Santiaga. Místní lidé jsou obecně velmi přátelští a rádi pomohou, když vidí cizince tápat. Správci ubytoven a pracovníci informačních center jsou už dobře „vycvičeni“, takže stačí říci klíčové slovo a oni hned ví, co potřebujete. Např. když přijdete do turistického info centra a řeknete „credencial“ tak vám ho hned prodají. Ono stačí, když tam přijde někdo s batohem a je pravděpodobné, že bude chtít credencial. Trochu mě mrzelo, že neumím španělsky, protože Španělé jsou družní a několikrát se mi stalo, že přišel nějaký člověk jen tak si popovídat, ale nakonec musel vést monolog. Navíc španělština je údajně, hned po japonštině, druhý nejrychlejší jazyk na světě, takže když „spustí“ není opravdu rozumět nic. Avšak pro ty, kdo umí anglicky je zde ještě jedna velká výhoda – spousta slov ve španělštině je podobná anglickým slovům, takže pokud umíte anglicky, mnohem snadněji vydedukujete, co se vám snaží druhá osoba sdělit. Podobnou výhodu budou mít ti, kdo umí latinsky, italsky nebo francouzsky …

Pozdravy

Slovíčka

Obchody

Směry

Osobní zájména

Přivlastňovací zájména

Časování slovesa BÝT

Předložky

Slovesa

Čísla

Fráze

Gramatika

Jen pro názornost uvedu pár drobných ukázek ze základů španělské gramatiky. Nebudu zabředávat do přílišných detailů – níže uvedené příklady mají sloužit jen vytvoření představy o některých odlišnostech od našeho jazyka. Pokud by někdo měl zájem proniknout hlouběji do tajemství španělské gramatiky, zde jsou dobré stránky vhodné na „rozjezd“.

Některé zajímavosti:

• Španělština nemá střední rod - rozlišuje jen mužský a ženský. Rody rozlišuje pomocí větných členů.
• U rozkazovacích a zvolacích vět španělština používá dva vykřičníky – jeden obrácený na začátku zdůrazňované části a druhý na konci např. ¡Hola!
• U tázacích vět je to stejné – používají se dva otazníky – jeden obrácený na začátku a druhý na konci. Např. ¿Qué tal?
• Španělština používá tři druhy slovesa "BÝT" - SER, ESTAR a HAY. Každé se používá jiným způsobem, ale všechny vyjadřují české "BÝT".
• Přídavné jméno se píše za podstatné jméno - např. La caja pequeña. (Malá krabice, doslova by to tedy bylo "Krabice malá").

Přízvuk:

• Přízvuky jsou buď vyznačeny čárkou nebo se odvozují podle jednoduchých gramatických pravidel.
• Přízvuky se nevyslovují tak dlouze jako v češtině, ale spíše krátce a důrazněji.

Členy:

Španělština používá určité i neurčité členy:

Např. el libro (kniha) nebo la cama (postel), popř. los libros (knihy) nebo las camas (postele).

Zápor ve větách:

Prostě se před sloveso vloží "no" - např. No tengo dinero. (Nemám peníze). Slovo "no" se píše odděleně od slovesa.

Množné číslo:

Podobně jako v angličtině se množné číslo tvoří přidáním koncovky -s na konec podstatného jména. např. el libro - los libros (kniha - knihy). Pokud slovo končí souhláskou, tak se připojuje -es např. el tren - los trenes (vlak - vlaky).

Výslovnost:

Většina písmen španělské abecedy se čte stejně jako v češtině, někdy s drobnými odchylkami ve výslovnosti. V následujícím výčtu uvedy písmena, jejichž výslovnost se zcela liší od výslovnosti v češtině:

[y] – samostatně stojící se čte jako [i], ve slově jako [j] v Jižní Americe ho vyslovují jako [ž]

[ñ] – čte se jako české ň

[v] - čte se většinou jako [b] ([b] se zase někdy čte jako [v]

[c] – někdy jako [k] a někdy jako [s]

[ch] – čte se jako [č]

[g] – někdy jako [ch] a někdy jako [g]

[h] – nevyslovuje se

[j] – čte se jako [ch]

[ll] (dvojité el) – čte se jako [j], v některých zemích J. Ameriky jako [ž]

[x] – většinou se vyslovuje jako [x], ale v některých slovech jako [ch]

[z] – vyslovuje se někdy jako [c]

Tím bych ukončil stručné nahlédnutí pod pokličku španělské gramatiky. Pokud by jste našli nějaké chyby (ve španělštině jsem začátečník) nebo chtěli něco doplnit či upřesnit, napište mi.