Komunitní zahrada

Jak jsme se stali zahraníky

Jednoho dne (proto pořád říkám: "Pozor na jednoho dne") :-), jsem něco hledal na internetu. Už ani nevím co, ale zahlédl jsem tam zmínku o komunitní zahradě. První co mě napadlo bylo, že to bude spolek nějakých alternativců, kteří na zahradě svorně sedí okolo ohně, pokuřují jointy, bubnují na bubínky a vedou filozofické rozpravy o podstatě bytí :-). Nicméně mi to nedalo a článek jsem si podrobněji pročetl. Zdálo se mi to zajímavé a navíc, když jsem zjistil, že zahrada se nachází poblíž nás, rozhodl jsem se, že se půjdu do zahrady podívat. Napsal jsem mail a nic. Čekám, čekám ani po několika dnech nic. Tak jsem si pomalu začal říkat, že asi nemají zájem. Když jsem to pustil z hlavy, najednou přišel mail, že jsou rádi za náš zájem, ale momentálně mají plno. Tak jsem jen napsal, že kdyby se něco uvolnilo, ať dají vědět a opět jsem to pustil z hlavy. Po nějaké době přišel mail, že se uvolnilo místo a pokud máme stále zájem, tak se můžeme přijít na zahradu podívat. A tak v červnu 2017 započala naše zahradnická éra ...

V době, kdy jsem narazil na článek o komunitní zahradě, jsem zrovna přemýšlel, že je škoda, že nemáme zahradu, kde by se naše děti mohly naučit nějaké praktické věci jako třeba pracovat s nářadím, starat se rostlinky apod. Všiml jsem si, že městské děti mnohdy nemají základní praktické dovednosti. Chodí na kdejaké kroužky, ale když mají vzít do ruky lopatu nebo šroubovák, jsou v ohrožení života :-) Proto jsem v minulosti uvažoval dokonce i o koupi zahrady, ale majitelka mi oznámila, že vzhledem k tomu, že v budoucnosti kolem pozemku povede dálnice, chce za kousek zahrady něco přes milion korun. Takže tudy cesta nevedla - nebudu dávat milion za malou zahrádku ... A teď to najednou vypadalo, že se našlo řešení. O zahradu jsem měl zájem právě proto, aby děti měly prostor k získávání praktických zkušeností a při starání se o svěřené rostliny také i zodpovědnosti, nikoliv proto, že bych byl zahrádkář tělem i duší. Takže jsem si domluvil termín prohlídky a v onen den se vypravil na zahradu. Byl jsem mile překvapen, že mě neuvítal nějaký squatter - nic proti nim nemám, jen se mi zdají někdy příliš volnomyšlenkářští a vadí mi, že součástí squattingu jsou dost často drogy. A jak to mohu vědět? Inu proto, že jsem mezi nimi několik týdnů žil v jeskyních v jižním Španělsku, ale to je jiný příběh. Takže jsem si vše prohlédl, na vše se vyptal a odcházel s úlevou, že to nebude nic "ujetého" a přehnaně "alternativního". Zbývalo už jen svůj "skvělý" nápad oznámit rodině ... kupodivu se jim docela zamlouval. A tak jsme se z stali zahradníky ...

Smysl a význam komunitní zahrady

Smyslem komunitní zahrady není ani tak vypěstovat si levněji a ekologičtěji nějakou zeleninu. Pokud by jste striktně ekonomicky spočítali náklady na pěstování zeleniny, zjistili by jste, že mnohdy vyjde dráž než v bioprodejnách. Je tu však ještě další hodnota, která nejde spočítat pomocí ekonomických tabulek a grafíčků (přežil jsem ve zdraví dva semestry makroekonomie a mikroekonomie, takže mám základní představu o čem to je :-)). Tou hodnotou je, že se lidé učí spolupracovat, žít spolu, vycházet spolu a trávit čas spolu. Učí se překonávat rozdílnost názorů, toleranci jeden k druhému a získávají zkušenosti s komunitním způsobem života, který se značně liší od současného mainstreamového stylu. Na zahradě máte možnost tvořit, můžete se naučit nové dovednosti, nikdo vás nebude kritizovat, když se něco nepovede, tak jak se plánovalo apod. Komunita není zaměřena na výkon, ale učí se držet pospolu, tvořit a spolupracovat. Ještě zmíním další přínosy komunitní zahrady:

• Možnost tvořit: Na zahradě jsou neustále zapotřebí nějaké úravy či opravy. Člově se tak může naučit praktickým dovednostem, které se v paneláku prostě nenaučí. A když už ne dospělý, tak určitě děti. Záleží zejména, jak se na danou věc díváte a s jakým postojem jí děláte. Můžete říct, že "musíte" opravit přístřešek, protože do něj teče nebo to můžete vnímat jako možnost tvořit něco nového. V roce 2019 jsme na zahradě stavěli ohrádku na kompost a přístřešek na dříví. Vnímal jsem to právě jako akt tvoření a hezky si to užil a práce mě bavila. Pokud bych měl jiný postoj, je dost pravděpodobné, že by mě práce obtěžovala.
   
• Možnost setkávat se s jinými lidmi: Na zahradě jsou lidé z různých profesí, různého způsobu myšlení a zaměření. Je zde prostor trávit čas s ostatními, předávat jim své zkušenosti nebo naopak načerpat inspiraci. Nebo prostě jen tak "pobýt", aby člověk nebyl sám.
   
• Možnost vypěstovat si vlastní zeleninu: Pro městského člověka není moc příležitostí, kde si něco vypěstovat. A pokud nemá ani balkon, kam by si mohl dát nějaké truhlíky, tak si nevypěstuje nic. Zahrada je ideální pro ty, kdo se rádi "hrabou" v záhoně. Mají tak možnost "ukojit" své zahradnické choutky a k tomu si i něco málo vypěstovat.
   
• Možnost odpočinku: Zahrada není jen o pěstování, sdílení se nebo opravách. Je také o odpočinku. Zahrada může být perfektním místem pro relax. My s dětmi rádi opékáme na ohni, tak občas zajdeme k večeru na zahradu, uděláme oheň a něco upečeme. Opět nejde o ten "kus žvance", ale o to, že spolu trávíme čas, můžeme si povídat, děti si můžou hrát s jinými dětmi a prostě se "vylítat". Nebo prostě si jen vzít knížku, sednout si a číst si na čerstvém vzduchu.
   
• Možnost přespat ve stanu: Tento rok (2019) někdo vymyslel zajímavé zpestření - nocování s dětmi ve stanu. Pro děti z paneláku je to dost často "vzrůšo", když můžou přespat venku ve stanu. Vzpomínám si, jak jsme jako děti rádi spávali ve stanu na chalupě na zahradě. Pro rodiče to sice zas takové "vzrůšo" být nemusí, ale jde přeci jen o ty děti ...
   
• Možnost pořádat různé akce pro ostatní lidi: Např. proběhla akce "Den sousedů", kdy se pozvou sousedé ke společnému strávení odpoledne nebo večera nebo se dají uspořádat různé workshopy apod.
   
• Možnost učit se novým věcem: Nejen praktické dovednosti, ale zejména nové způsoby fungování a sociální interakce. Je možné poznat základní principy komunitního způsobu života, což většinou vítají ti, kdo mají mainstreamu plné zuby.
   
• Možnost naučit se šetrné postupy: Na zahradě se také učíme starat o záhony bez použití chemie. I když se to může zdát na první pohled nemožné, jde to. Opravu ...
   
• A moje specialitka - open air kancelář - tj. kancelář pod širým nebem. Opět, "jednoho dne", jsem si uvědomil, že kvůli vyřizování mailů a telefonů nemusím být zavřený v kanceláři. Tuto činnost stejně tak mohu dělat kdekoliv jinde, tak jsem to vyzkoušel ze zahrady a zjistil, že to jde. A nejenom jde, je to skvělé. Sedím, pracuji a když mě bolí záda, projdu se po zahradě a zase pracuji. Občas pozoruji kosa, kočku, slepici, bažanta. Už jsem viděl i ježka. Místo otravného rádia mi kulisu dělá šumění větru, zpěv ptáků nebo déšť nebo řev sanitky či zdravotnického vrtulníku. Mě osobně se to velice moc líbí. Jediná drobná nevýhoda je, že takto se nedá pracovat celoročně, že to jde jen, když je venku teplo, jinak mrznou prsty na klávesnici :-)

Jak funguje komunitní zahrada

Nelze obecně říci, jak by taková zahrada měla fungovat. Jsou jisté obecné principy, ale detaily si nastaví každá komunita sama. Obecné rysy zahrady jsou:

• učit se vzájemně spolupracovat
• používat postupy a způsoby šetrné k přírodě
• učit se správně starat o zahradu

Naše zahrada je rozdělena na dvě hlavní skupiny:

Individuálové - tj. ti, kdo mají každý svůj vlastní záhon o který se starají jen oni sami, vše si sami kupují a co si vypěstují, je jen pro ně. Často si nosí i své nářadí, ostatní prostory používají společně. Jde o to, že někomu více vyhovuje tento způsob, někomu spíše ten společný.

Společní - každý jednotlivec, v praxi to bývá spíše konkrétní rodina, má přidělené dva záhony, o které se stará. Může používat společné vybavení a část toho, co vypěstuje, dá k dispozici ostatním. Princip komunity spočívá v tom, že každý si může vzít ze společného co potřebuje, ale tak, aby něco zbylo i na ostatí. Sám musí taktéž něčím přispět, aby to bylo k užitku ostatním. V praxi se to funguje tak, že když se někomu urodí okurky, napíše, že jsou k dispozici okurky a ať si každý vezme trochu pro sebe. A když se někomu urodí ředkvičky, tak to udělá zrovna tak. Společní mají sázecí plány, aby každý pěstoval něco jiného a díky tomu bylo možné vzájemně si vyměňovat různé druhy zeleniny, takže pak každý dostane trochu od každého druhu. Každá rodina nebo jednotlivec se navíc stará o nějakou část společných věcí. Např. někdo se stará o dřevo (řezání, štípání), někdo o řezání živého plotu a někdo zase o sekání trávy. Tyto věci se sepíší na seznam toho, co je třeba udělat a každý si vybere to, o co se chce starat. My máme např. na starosti právě živý plot (střihání) a údržbu schodů do zahrady (občas potřebují natřít). Každý se stará o svěřené záhony tak, jak mu to jeho časové možnosti dovolují. Jednou za čas je vyhlášena společná brigáda, kde se řeší záležitosti týkající se společných věcí jako např. rozházení kompostu na společné záhony, příprava zahrady na zimu nebo naopak na jaře zase příprava zahrady na sezónu nebo prostě jen úklid společných prostor (maringotky) apod. 

Všichni členové komunity platí roční příspěvek, ze kterého se uhradí pronájem zahrady, popř. nákupy nějakého vybavení nebo opravy či materiál na opravy. V minulosti se ze společných peněz např. platil zahradník, který nás učil základy péče o zahradu.

Historie zahrady

Pár fotek na začátek, všechny si pak můžete prohlédnout v galerii zde.

• Na podzim 2014 byl vznikl nápad na založení zahrady
• Listopad 2014 první návštěva zahrady a následné rozhodování, ANO - NE
• Prosinec 2014 - pořád přemýšlení ANO - NE
• Leden 2015 - podepsání nájemní smlouvy s majitelem zahrady
• Únor 2015 - první velká porada "Co dál se zahradou"
• Únor 2015 - první společná brigáda
• Březen 2015 - první záhony
• Duben 2015 - první sadba
• Duben 2015 - první "valná hromada" přímo na zahradě
• Květen 2015 - postavení separační kadibudky
• Květen 2015 - společenská akce "Evropský den sousedů"
• Červen 2015 - oficiální registrace spolku První plzeňská komunitní zahrada, z.s.
• Září 2015 - první velká sklizeň
• Listopad - říjen 2015 - příprava zahrady na zimu
• Prosinec 2015 - Štědrý den na zahradě
• Červen 2017 - Moje rodina se stala členem komunity, jsme zahradníci
• Květen 2019 - stavba přístřešku na dříví
• Květen 2019 - Stavba ohrádky ke kompostu