Jak a čím cestovat I.

Pokud zatoužíte vydat se na camino, budete muset vyřešit otázku "jak se tam dostat". Hard core poutníci mohou vyrazit pěšky přímo z Čech. Délka trasy je přibližně 3000 km. Osobně jsem viděl "camino patník" u rozhledny Koráb (Kdyně u Domažlic) a kamarád ho viděl někde v Klatovech. Předpokládám, že většina poutníků bude volit variantu, kdy se nějak dopraví do Španělska a tam se napojí na nějkterý z výchozích bodů camina. Zbývá vybrat vhodný způsob dopravy. Prakticky se nabízí tyto možnosti:

• Autem - výhodou je časová nezávislost a možnost udělat si odbočky na zajímavá místa po cestě. Náklady jsou ale dost vysoké - odhaduji, že jen za benzín budou někde mezi 8 000 - 10 000 Kč, nemluvě o různých poplatcích za dálnice, parkování a možná rizika při tak dlouhé cestě. Pravděpodobně by se cesta autem vyplatila, pokud by jelo více osob. Dobu potřebnou na přesun odhaduji na cca 20-30 hodin při průměrné rychlosti 100 km / hod.
   
• Sdílenou jízdou - namám zkušenosti, ale je možné si přes portály, které nabízejí možnost sdílené jízdy domluvit svezení. Je ale málo pravděpodobné, že někdo pojede zrovna tam, kam potřebujete, takže budete muset více kombinovat, což dle mého názoru za finanční úsporu nestojí.
   
• Stopem - zde ani není co komentovat. Můžete cestovat klidně týden a vlastně nevíte, kdy dorazíte. Vhodný způsob pro dobrodruhy, které netlačí čas a je jim jedno, jestli camino potrvá o pár týdnů déle. Navíc v některých zemích může být stopování obtížné. Když jsem byl na mé první cestě po jižním Španělsku v roce 2000, tak španělé nechtěli moc brát stopaře.
   
• Vlakem - určitě s několika přestupy a po několika dnech dorazíte. Z mé první cesty jsem se vracel autobusem a vlakem - dorazil jsem, ale trvalo to asi tři dny ...
   
• Autobusem - nedoporučuji. Autobusy, které se mi podařilo dohledat (např. Eurolines), jely jen do Madridu, cesta trvala 40 hodin s několika přestupy. Je krajně nepříjemné sedět byť jen 10 hodin v autobuse ve strnulé poloze. Mám vyzkoušeno 11 hodin, kdy už jsem se dostával do agonie :-). Navíc jízdenka je dražší než letenka ...
   
• Letadlem - nejlepší způsob. Přestupuje se maximálně 2x, většinou v Barceloně nebo Madridu. Při prvním caminu jsem letěl do Madridu a pak vlakem do Ovieda, jen proto, abych zjisil, že v Oviedu je také letiště :-). Mohl jsem tak ušetřit několikahodinovou cestu vlakem (i když jsem jel omylem první třídou, takže cesta byla velmi příjemná).
   
• Karavanem - V Muxíi jsme potkali jednu českou rodinu, která cestovala po Evropě karavanem. Je to docela dobrý nápad, ale jen v případě, že vlastníte karavan a je vás víc. Pokud by jste si ho pronajali, připravte si desítky tisíc Kč.

Dále se tedy budu zabývat cestováním letadlem. Ostatní způsoby jsem uvedl jako alternativy. Moje cestování v roce 2000 možná někdy popíši v samostatném článku (asi by vydalo spíše na menší knihu :-).

Na začátek jsem připravil malou galerii obrázků. V první řádce jsou fotky modelu letiště postaveného z Lega a ve druhé momentky z letiště.

Příjezd na letiště

Předpokládám, že většina poutníků bude cestovat v letiště Václava Havla (Ruzyně) v Praze (pokud jste zběhlí v cestování letadlem, klidně tuto část vynechejte, abych vás nenudil). Na letiště jsem jel vždy autem, takže nemám zkušenosti s autobusovou dopravou. Předpokládám, že nějaký spoj pojede ze Zličína nebo Florence. Každopádně taxíkem bych to nezkoušel, pokud nechcete provětrat svou peněženku. Letiště je obdivuhodný svět, žijící organismus, takové malé město ve městě se svými zákonitosmi a pravidly. Podrobné informace o parkování a možnostech dopravy na letiště naleznete zde. Zmíním hlavní "špeky" na které si můžete "naběhnout" a zkomplikovat si tak život:

Špek první - terminály

Letiště má dva terminály - Terminal 1 a Terminal 2. Samozřejmě se odlétá z terminálu 2. Zmiňuji to proto, že při mé první cestě na letiště jsem málem na tento špek skočil a jel na terminál 1, protože jsem na dálnici viděl jako první ceduli s odbočkou na tento terminál. Naštěstí jsem si na poslední chvíli všiml, že je to odbočka k terminálu 1 a nějak intuitivně jsem vycítil, že to není to, co bych chtěl :-).

Špek druhý - parkování

Na letišti jsou (minimálně) dvě parkoviště - jedno hlavní u terminálu a druhé pro běžné parkování (šikmo vlevo od hlavního parkoviště). Záchytné parkoviště slouží opravdu jen k zastavení, vystoupení / nastoupení a vyložení / naložení zavazadel. Časový limit je 15 min. Pak musíte platit za každých 30 min. 150 Kč. Zjistili jsme to při jednom výletu s dětmi, kdy jsme nechali na hlavním parkovišti auto a šli se podívat na terasu na letadla. Pak jsme si ještě zašli na oběd a když jsme se po cca dvou hodinách vraceli, požádali jsme obsluhu výjezdu, aby nám pomohla s parkovacím automatem. Pán se tvářil docela divně - důvod jsem zjistil, jakmile sdělil částku za parkování - činila rovných 500 Kč - nejdražší parkování v mém životě :-). Navíc minulý rok (2018) tento špek ještě vylepšili tak, že těch 15 minut lze použít jen jednou za 24 hodin, takže už nejde použít vychytávku, kdy stačilo z parkoviště vyjet a znovu zaparkovat a tak získat dalších 15 minut pro případ, že by se osoba na kterou čekáte trochu zpozdila (údajně lze na parkoviště vjet znovu, ale za 100 Kč - nevím, jestli to neplatí jen pro taxíky). Takže pokud budete čekat na někoho, kdo se zasekne po cestě z letadla a budete na něj čekat 20 minut, připravte si 150 Kč nebo přeparkoujte na druhé parkoviště. Platí se u výjezdu z parkoviště v automatu. V případě, že si s automatem nebudete vědět rady, pomůže vám obsluha. Další možností je použít to druhé parkoviště, kde je cena 50 Kč / hod.

Špek třetí - ceny

Dle mého názoru je na letišti všechno hodně drahé, dalo by se říct předražené. Matně si vzpomínám, že jsem v nějakém kiosku zahlédl 500 ml lahev vody za 70 Kč. Další ceny (káva, limo apod.) jsem nezkoumal. Naštěstí je v prvním patře schovaná restaurace s cenami za jídlo kolem 150 Kč a v zadní části letiště je supermarket Billa - v něm jsem ceny nezkoumal, ale předpokládám, že nebudou tak přemrštěné.

Špek čtvrtý - služby

Zde platí jednoduché pravidlo - co můžete, udělejte si doma ať za to nemusíte na letišti platit. Typicky zabalení kufrů do stretchovací fólie. Zabalení jednoho kufru vyjde cca na 200 Kč. Když si koupíte ruličku potravinářské fólie a do ní doma zamotáte kufr, vyjde to mnohem levněji. Navíc balení kufrů do fólie není povinné. 

Špek pátý - odbavovací přepážky

Obavovací přepážky nejsou přiřazeny napevno jednotlivým leteckým společnostem - na stejné přepážce může být jenou nějaká letecká polečnost a jindy zase úplně jiná. Proto je velmi dobré pečlivě sledovat vývěsní cedulky. Ostatně na letišti je dobré pečlivě sledovat všechny cedule a šipky - jinak riskujete bloudění (a s tím spojené "vyteklé nervy"), v horším případě změškání letu. Dvojnásob to platí o letištích v zahraničí !!!

Špek šestý - časová rezerva

Je opravdu dobré, být na letišti dvě hodiny před odletem. Pokud nechcete zbytečně riskovat zmeškání letu, nenechávejte nic na poslední chvíli. Vzhledem k tomu, že je letiště složitý organismus, může se stát, že se někde zaseknete např. fronta u odbavovací přepážky, problém při bezpečnostní kontrole, ztratíte se apod. Nečekanou komplikací může být i nadlimitní hmotnost zavazadel - takové kufry se musí ručně odbavit na přepážce nebo musíte část věcí prostě vyházet. To vás zdrží zaručeně. Na některých letištích a u některých leteckých společností jsou přepážky dvě - pro "běžné" lidi a "business". Takže pokud nekoukáte pořádně na cedule, odstojíte si frontu u špatné přepážky jen proto, aby jste se dozvěděli, že máte jít k té druhé přepážce a odstát si novou frontu :-). Obzvláště skvělé je, když je před vámi cestující, který má nějký problém, který se musí zdlouhavě řešit. To by jste nevěřili, jak ryhle pak čas ubývá ... Pokud tedy pojedete na poslední chvíli, může se vám klidně stát, že vám uletí letadlo, což není úplně dobrý začátek camina - pak si místo buen camino můžete říkat adios camino :-). Když jste na letišti včas a všechno jde hladce, je lepší si dát v klidu svačinku a kafíčko (samozřejmě přivezené z domova :-)) a v pohodě počkat na odlet než s pěnou u pusy a náběhem na infarkt honit každou minutu ...

Postup odbavení a různé vychytávky uvedu v návazném článku.