Fotografování - úvod

Téměř rok jsem přemýšlel, na jaké téma bych využil tuto zbývající kategorii. Rozhodoval jsem se mezi oblastí IT, cestováním nebo ještě něčím jiným. Situace se však vyvinula poněkud zvláštním způsobem. Od podzimu 2018 do podzimu 2019 jsem prošel zásadní životní změnou, kdy se nám zbořil celý byznys model ve firmě a díky tomu se mi prakticky zbořil i celý osobní život. Když jsem tímto procesem procházel, bylo to velmi nepříjemné, ale nakonec jsem rád, že staré věci odešly z mého života. Uvolnily tak místo věcem novým, které postupně přicházejí. Během tohoto období jsem prožíval pocity absolutní zbytečnosti a marnosti. V té době jsem se dlouho intenzivně modlil k Bohu, aby mi ukázal nový směr a naučil mě žít užitečný a smysluplný život. Na jaře roku 2019 postupně začala mé srdce naplňovat touha začít fotografovat. Jsem si jist, že to je Boží reakce na mé modlitby, protože fotografování mě nikdy nějak zvlášť nezajímalo, stačilo mi "cvakat" fotky mobilem. Přihlásil jsem se tedy do jarního fotografického kurzu pro začátečníky a začal pronikat do tajů fotografie. Nevěděl jsem ani, jak se foťák zapíná, natož nějaké pojmy jako clona a expozice. V kurzu mě to velmi nadchlo a tak jsem si po jeho dokončení zařídil registraci v městské a vědecké knihovně (jsou to dvě nezávislé knihovny) a začal hltat knihy o fotografii. O letních prázdninách jsem měl možnost za výhodných podmínek zakoupit fotoaparát Nikon a díky tomu jsem mohl začít fotografování i praktikovat (do té doby jsem žádný foťák neměl). Chodil jsem denně do přírody a fotil co se dalo. Díky tomu jsem si postupně uvědomil, co mě nejvíc baví fotit a mohl jsem si osvojit základní techniky. Postupně jsem začal chápat, že fotografie není o technice, ale především o "oku", "rukách" a "srdci". Pravá fotografie se fotí srdcem ...

Jsem přesvědčen, že jeden obraz vydá za tisíc slov. Fotografie mohou vyprávět mnohdy silné a jedinečné příběhy. Za každou fotografií stojí nějaký příběh - někdy docela obyčejný příběh obyčejných lidí, někdy zase naopak lidské drama. Fotografie je ideální způsob, jak oslovit lidi ve svém okolí. Fotografii, na rozdíl od textu, jazyka či mluveného slova, rozumí každý - od malého dítěte po starého dědečka či babičku. Fotografie překonává jazykové bariéry a bude předávat své poselství všem lidem nezávisle na jejich národnosti. Hezkou fotografií potěšíte každého. Proto je pro mě fotografie víc než jen "namířit - zaostřit - cvaknout". Je pro mě způsobem, kterým chci pomáhat ostatním vyprávět jejich příběhy.